Nedostatek míst v domovech pro seniory nebo léčebnách dlouhodobě nemocných, ale hlavně pocit zodpovědnosti a touha se o ně postarat. To jsou hlavní příčiny toho, proč se lidé rozhodnou postarat o nemocné příbuzné či starého rodiče v okamžiku, kdy sami nezvládají každodenní věci spojené s péčí o sebe či domácnost. Podle odhadů Dakonie Českobratrské církve evangelické je takzvaných neformálních pečujících v Česku asi milion.

Potýkají se s nedostatkem pobytových a odlehčovacích služeb, které by jim umožnily vzdálit se na chvíli z domu nebo si pořádně odpočinout. A dotýká se jich to i finančně. „Až třetina z nich se potýká s chudobou,“ varuje socioložka Olga Starostová, která v Diakonii pracuje.

Důvodů je více. Například si řada lidí nezažádá o příspěvek na péči, i když na něj má nárok. „Prostě o něm nevědí,“ říká Starostová.

Domácí testy

Problémy jsou podle zkušeností Diakonie i s vyhodnocováním nároku na něj. Ten totiž zkoumají lidé z Úřadu práce doma. A řada seniorů se stydí přiznat, že se nezvládnou sami třeba obléknout. „Pečujících, kteří to v reálu dělají za ně, se nikdo neptá,“ říká Starostová. Příspěvek pak potřební nedostanou nebo ho dostanou v nižší výši. Řada pečujících si pak kvůli nedostatku spolupráce mezi lékaři a sociálními pracovníky nezažádá včas o dlouhodobé ošetřovné. A zpětně jej nedostanou.

Diakonie proto spustila novou podobu portálu www.pecujdoma.cz, kde lze informace najít.

Čeká nás stárnutí

Diakonie přitom varuje, že se počet seniorů v Česku zvětší. Má v brzké době činit až třetinu populace, tedy zhruba 2,5 milionu lidí. „Každý rok jich přibude padesát tisíc,“ říká projektový manažer Diakonie Ivo Mareš.

Podle nedávné studie demografů Luďka Šídla a Jany Křesťanové bude potřeba do roku 2030 zvýšit počet lůžek v domovech pro seniory o dvě třetiny. To by znamenalo téměř 300 nových zařízení.

Podle Mareše je ale výstavba nákladná a stát by se měl soustředit na podporu pečujících příbuzných.