Protože se tu otřesy objevují ve formě menších záchvěvů, které trvají i několik měsíců, označují se termínem seismický roj.

Jeden takový mohli lidé pocítit v západních Čechách i v loňském roce. Největší magnitudo, neboli vyjádřená síla zemětřesení, bylo 3,8 stupně. Jedná se o specifické zemětřesení, které se nejblíže České republice vyskytuje na Islandu. Co přesně ho ale způsobuje, zatím vědci přesně neví. Přitom i v západních Čechách nadělalo v minulosti mnoho škod a to i za několik milionů korun.

Velké katastrofy se však nemusí podle vědců lidé bát. Seismické roje nejsou v západočeské oblasti nijak katastrofické a ani v budoucnu se neočekává, že by magnitudo přesáhlo hodnotu pěti stupňů. Seismické roje jsou zde pozorovány již od středověku, ale přesnější údaje o počtu otřesů a intenzitě byly zaznamenány až v posledních 200 letech.

„Zemětřesný roj je postupné šíření trhliny na tektonickém zlomu. Víme, že tektonické napětí v zemské kůře v této oblasti je velké a že fluida, což je odborný výraz pro vodu a plyny pod vysokým tlakem, značně snižují pevnost horniny,“ vysvětlil seismolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Josef Horálek.

„Směs vody a plynu postupně tlačí na horniny okolo tektonického zlomu. Pokud tlak překročí určitý práh pevnosti, hornina praskne a dojde k posuvu bloku. Tím vznikne otřes. Za normálních okolností je hornina suchá. Proto sebou trhne pouze jednou, a vytvoří například zemětřesení o síle pěti stupňů Richterovy stupnice neboli magnituda. V západočeské oblasti jsou však horniny o něco více plastické, kvůli směsi vody a plynů, a proto hornina praská postupně, což vede k postupnému uvolňování energie,“ uvedl Josef Horálek.

Plyny se derou nahoru

Podle odborníků se voda a plyn uvolňují pod vysokým tlakem zřejmě z magmatu v zemském plášti. Nejde však o předzvěst nově se rodící sopky. Magma je v zemském plášti přítomné po celém světě a v západních Čechách je v zemské kůře několik zlomů, kterými se vzlínající plyny dostávají vzhůru k zemi.

„Kórová fluida, česky tekutiny v zemské kůře, zahrnují hlavně vodu a oxid uhličitý. Obsahují také malé množství helia. A analýzy jeho izotopového složení ukazují, že plyn pochází ze zemského pláště, z hloubek přesahujících 30 kilometrů. Tam patrně uniká z magmatu roztavené horniny, při jejímž chladnutí se uvolňují těkavé složky,“ objasnil seismolog Tomáš Fischer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pozor, zemětřesení! Takovým způsobem obyvatele v Karlovarském kraji upozorňuje nová první česká aplikace do mobilních telefonů a tabletů, kterou vyvinuli odborníci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. Pro všechny, kdo vlastní chytrý mobilní telefon, je zdarma. Její hlavní výhodou je, že data pochází přímo z českých přístrojů. „Mobilní aplikace s názvem SeisLok má za cíl usnadnit informovanost zájemců o zemětřesení a zemětřesné roje v této seismicky neklidné lokalitě,“ uvedla seismoložka Jana Doubravová. Aktuální informace v aplikaci vychází především z údajů stávající moderní české sítě seismických stanic WEBNET, která v západočeské zemětřesné oblasti nepřetržitě seismickou aktivitu monitoruje. Celkem je těchto stanic čtyřiadvacet.

Slyší "hromy"

Specifickým znakem západočeských zemětřesení je, že ho lidé mohou i slyšet. „Akustický vjem, který lidé slyší jako hrom anebo projíždějící vlak, s velkou pravděpodobností vzniká tak, že k povrchu dorazí takzvaná primární vlna podélná a rozkmitá těsně nad povrchem země molekuly vzduchu, které pak pozorovatelé vnímají jako dunění,“ dodala seismoložka Jana Doubravová z Geogyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Mnozí si jistě pamatují na zemětřesení z přelomu let 1985/1986. Tehdy dosáhlo nejsilnější zemětřesení magnituda 4,6. Tenkrát seismický roj trval několik měsíců a jeho příčinou bylo poškozeno několik domů po celém Chebsku. Některé chatrnější stavby dokonce spadly. Další silnější zemětřesení přišlo v květnu roku 2014. Tehdy nadělalo obyvatelům Karlovarského regionu milionové škody na majetku a dosáhlo magnituda 4,4. Označuje se také za jedno z nejsilnějších za posledních sto let.

close Ilustrace ukazuje, jak pod Chebskem vzniká zemětřesení. info Zdroj: Foto: Deník/Petra Smrčková zoom_in

Někteří mají strach

„Vyděsilo mě to. Normálně se zemětřesení nebojím, ale tohle už bylo silné. Seděla jsem a četla si knížku, když začalo dunění a cítila jsem, jak se zahoupal náš panelák, bydlíme v sedmém patře,“ uvedla Hana Houdková z Chebu po otřesu v roce 2014.

Vyděšení byli také další obyvatelé chebského regionu. „Zemětřesení jsem cítila jako když se pod asfaltem převalí vlna či pod ním proběhne krtek. Jen jsem se zhoupla,“ popsala své pocity Stanislava Jirmanová ze Tří Seker na Chebsku. V epicentrální oblasti Nového Kostela jsou už na otřesy zvyklí, že je skoro nevnímají.

„Už jsme si tu celkem zvykli. Během roku tu bývá přes dva tisíce otřesů. Je to, jako když bydlíte vedle železnice. Po nějaké době si prostě zvyknete,“ řekl starosta Nového Kostela Oto Teuber. „Obyvatelé naší obce už skoro ani ty záchvěvy nevnímají. Během silnějších záchvěvů sem jezdí natáčet televize a lidé jsou už unavení z neustálých otázek na něco, co zažívají každý den. Nechtějí se o tom už ani bavit,“ podotkl starosta.

Výzkum podpoří vrty

Dozvědět se ještě více informací o západočeských zemětřeseních chtějí seismologové. Pomůže jim k tomu sada pěti speciálních hlubokých vrtů, které odborníci začali na Chebsku a v Německu budovat. Jeden z takových se podařilo dokončit vědcům i v obci Studenec na Sokolovsku. Hloubka vrtu je 400 metrů a jeho průměr je necelých deset centimetrů. Seismologové nakonec do dutiny umístí speciální aparaturu, kterou se budou otřesy země sledovat.

Jedná se o jedinečnou seismickou mezinárodní síť v rámci projektu Mezinárodní agentury pro vědecké vrtání na kontinentech. Vrt je součástí širší sítě vrtů, které Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky realizují v západních Čechách. Hlavním cílem je tak získat větší citlivost pro monitorování zemětřesení a také uvolňování oxidu uhličitého.

Historie

1908 magnitudo 5
1986 magnitudo 4,6
1997 magnitudo 3
2000 magnitudo 3,2
2008 magnitudo 3,8
2011 magnitudo 3,6
2014 magnitudo 4,4
2017 magnitudo 3,5
2018 magnitudo 3,8