LEDEN

Událost měsíce: Konec sporu o název Makedonie

Řecký parlament odhlasoval 25. ledna kompromisní smlouvu o změně názvu Makedonie na Republika Severní Makedonie. Za tímto konstatováním jsou téměř tři desítky let sporů mezí Aténami a Skopjí. Řecké vlády odmítaly od devadesátých let uznat název severního souseda „Makedonie a i do OSN musela země vstoupit pod provizorním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie, zkráceně FYROM.

Důvodem řeckého odporu byla občanská a etnická válka na konci čtyřicátých let dvacátého století a také to, že pouze Atény se považovaly za dědice antického Řecka, včetně asi nejslavnější etapy v podobě Alexandra Makedonského. To, co by se mohlo zdát jako trochu úsměvná věc, na dlouhé roky zablokovalo kvůli řeckému vetu Makedonii vstup do NATO i zahájení rozhovorů o vstupu do EU. Až řecký premiér Alexis Tsipras a jeho makedonský protějšek Zoran Zaev podepsali loni dohodu o novém názvu, kterou prosadili referendem v Makedonii a lednovým hlasováním v řeckém parlamentu.

Osobnost měsíce: Alexis Tsipras

Řecký premiér, předseda ultralevicové Syrizy, dokázal nemožné. Vyvedl Řecko z dluhové a ekonomické krize a uzavřel a prosadil dohodu o změně názvu sousední Makedonie na Severní Makedonii, a ukončil tak skoro tři desítky let trvající krizi. Za dohodu se Skopjí byl ochoten zaplatit vysokou cenu v podobě rozpadu koalice a předčasných voleb, které v létě prohrál.

Povedlo se:  Slovenský prezident Andrej Kiska opět myslel i na Čechy, když 8. ledna při příležitosti státního svátku vzniku Slovenska udělil Řád bílého dvojkříže II. třídy české právničce Dagmar Burešové a herci Josefu Abrhámovi.

Nepovedlo se: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 22. ledna schválila novelu insolvenčního zákona s cílem řešit problém předlužení postihující nejméně 900 tisíc občanů. Podle kritiků však zákon zásadní změnu situace dlužníků neumožnil.

Úmrtí: Paweł Adamowicz, opoziční primátor města Gdaňsk, zemřel 14. ledna na následky zranění utržených při útoku během charitativního koncertu. Praha se na jeho počest rozhodla po Adamowiczovi pojmenovat jednu z ulic.

Další události

1. ledna. Kosmická loď New Horizons přeletěla kolem Arrokothova transneptunického tělesa v Kuiperově pásu. Je to nejvzdálenější vesmírný objekt prozkoumaný pozemskou kosmickou lodí.

4. ledna. Nadace lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. podala k 26 okresním soudům žaloby domáhající se vydání majetků v Lednicko-valtickém areálu, hradu Šternberk a zámků Velké Losiny a Bučovice

21. ledna. V Česku a mnoha dalších státech bylo možné pozorovat poslední úplné zatmění Měsíce v tomto desetiletí.

24. ledna. Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč byl in absentia odsouzen k 13 letům vězení za trestný čin vlastizrady a napomáhání při vedení války proti Ukrajině.

30. ledna. Středozápad Spojených států trápil tuhý mráz s teplotami i pod -40 °C. Státy Wisconsin, Michigan a Illinois kvůli mrazům vyhlásily stav nouze a v Chicagu bylo chladněji než v Antarktidě.

ÚNOR

Událost měsíce: Australská krysa vyhynula kvůli globálnímu oteplování

Globální změny klimatu se v roce 2019 stala zásadním tématem v mnoha zemích světa. Demonstrace mladých lidí za účinnější boj proti globálnímu oteplování se změnily v masové protesty a ze švédské školačky Grety Thunbergové, která protesty mládeže iniciovala, se stala světová celebrita. Únor přinesl zprávu, která dokazovala, jak vážně je třeba globální změnu klimatu brát.

Australská vláda zařadila mezi vyhynulé druhy krysu Melomys rubicola. Šlo o endemický druh, který žil pouze na korálovém ostrově Bramble Cay u severního výběžku australského kontinentu. Živočichovi se stala osudnou stoupající hladina oceánu, která zaplavila pětihektarový ostrov, kde hnědě zbarvený tvor žil jako na jediném místě světa. Vláda australského státu Queensland uvedla, že vyhynutí téměř jistě způsobilo „opakované zaplavení nízko položeného ostrůvku vodou z oceánu během posledního desetiletí“.

Záplavy vedly podle zprávy kabinetu ke ztrátě přirozeného prostředí hlodavce i přímo k zahubení zástupců druhu. „Pravděpodobně jde o první zaznamenané vyhynutí savce v důsledku klimatických změn způsobených člověkem,“ konstatovala queenslandská vláda. Mezinárodní svaz ochrany přírody v této souvislosti upozornil, že Austrálie patří k zemím s nejvyšší mírou vymírání živočichů.

Zprávy jako tato se staly důvodem, proč se Evropská komise koncem roku rozhodla urychlit postup Unie při omezování skleníkových plynů, které nesou podle vědců zásadní podíl na globálních změnách klimatu.

Osobnost měsíce: Eva Samková

Olympijská vítězka ze Soči a třetí ze zimní olympiády v Jižní Koreji znovu potěšila české fanoušky, když dokázala získat ve snowboardcrossu prvního února titul mistryně světa. Samková, která se svým přirozeným vystupováním stala sportovním idolem mnoha mladých Čechů, tak dokázala, že zůstává stále světovou špičkou.

Povedlo se: Japonská vesmírná sonda Hayabusa 2 přistála 22. února na asteroidu Ryugu, vzdáleném asi 340 milionů kilometrů od Země, odebrala zde vzorky materiálu planetky, opět odstartovala a vydala se zpět na oběžnou dráhu kolem asteroidu.

Nepovedlo se: Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského premiéra Kim Čong-una v Hanoji skončila 28. února předčasným odchodem Donalda Trumpa z jednání. Důvodem bylo, že Kim Čong-un žádal úplné zrušení všech sankcí vůči KLDR, ale zároveň si chce ponechat část jaderného arzenálu.

Úmrtí: Osmnáctého února ve věku 85 let zemřel Stanislav Milota, kameraman a signatář Charty 77. Po roce 1989 působil také jako vedoucí kanceláře prezidentského sekretariátu Václava Havla. Jeho manželkou byla Vlasta Chramostová. V roce 2016 získal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.

Další události

3. února: Papež František dorazil do Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech, a stal se tak prvním papežem, který navštívil Arabský poloostrov.

9. února: Česká rychlobruslařka Martina Sáblíková získala na MS v bavorském Inzellu dvě zlaté medaile. Ve čtvrtek zvítězila v závodě na 3000 m a o dva dny později vybojovala zlatou medaili na trati 5000 metrů.

14. února: Evropská společnost Airbus oznámila, že v roce 2021 skončí s výrobou letadla Airbus A380, největšího dopravního letadla na světě, pro klesající zájem leteckých společností o podobná vysokokapacitní letadla.

27. února: Rozsáhlý požár po nehodě vlaku zachvátil železniční nádraží v egyptské Káhiře. Zprávy hovořily o nálezu 25 mrtvých, 50 zraněných a o zhroucení části nádražní budovy.

BŘEZEN

Událost měsíce: Václav Klaus mladší vyloučen z ODS

Vedení ODS 16. března vyloučilo ze strany poslance Václava Klause mladšího. Václav Klaus mladší sice obdržel v parlamentních volbách v rámci ODS nejvíc preferenčních hlasů (více než 22 600), podle poslaneckého klubu občanských demokratů se však jeho názory dlouhodobě neslučovaly s idejemi strany. Pro vyloučení Klause mladšího z ODS hlasovalo 20 přítomných členů výkonné rady, nikdo nebyl proti a nikdo se ani nezdržel.

Václav Klaus mladší, syn bývalého prezidenta Václava Klause, byl členem ODS od roku 2002, stranu opustil o sedm let později na protest proti tehdejšímu předsedovi Mirku Topolánkovi. Před třemi lety se opět stal členem a o rok později byl za ODS zvolen do Sněmovny, ve které ho strana prosadila do pozice předsedy školského výboru.

Osobnost měsíce: Zuzana Čaputová

Bylo to trochu detektivní pátrání. „Zuzana Čaputová, ano, zaslechla jsem, že tu někde bydlí, ale netuším kde,“ říká mi starší paní na pěší zóně v Pezinku, nevelkém vinařském městě asi dvacet kilometrů od Bratislavy. Podobných odpovědí jsem dostal mnoho a malý dům v nové ulici s výhledem na kopce Malých Karpat, porostlé vinicemi, jsem našel až po složitém vyptávání. Bylo přitom den před prvním kolem březnových slovenských prezidentských voleb a v té době pětačtyřicetiletá Zuzana Čaputová byla alespoň podle průzkumů veřejného mínění jejich favoritkou. A současně politickou kometou, z níž se náhle stala hvězda slovenské politiky.

Teprve rok předtím vstoupila právnička, zabývající se především ochranou životního prostředí, do politiky. Strana Progresivní Slovensko, jejíž místopředsedkyní se v březnu 2018 stala, byla výjimečná kombinací liberalismu a silně proevropské politiky, ale dlouhé měsíce se zdálo, že to bude jen další příspěvek do dlouhého seznamu krátkodechých politických projektů. Až do chvíle, kdy strana navrhla jako svoji kandidátku do voleb Zuzanu Čaputovou. Ta se ještě koncem minulého roku pohybovala s několika procenty podpory hluboko v pelotonu velkého množství kandidátů.

Progresivní Slovensko nebylo v parlamentu a nemělo peníze na nějakou obří kampaň. Trvalo to jen do chvíle, než se začala zúčastňovat předvolebních debat. Bez taktizování, s jasnými názory, lidských přístupem a také velmi slušnou rétorikou, na níž byly vidět zkušenosti právničky zvyklé vystupovat před soudy, se najednou objevila hvězda. I její největší soupeř, eurokomisař Maroš Šefčovič, kandidát vládnoucího Směru, vypadal se všemi svými zkušenostmi z diplomacie jako kožený panák.

Slovensko ve stínu vraždy

Jak sama řekla, klíčovým momentem pro rozhodnutí jít do vysoké politiky byla na jaře minulého roku nájemná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. „Spravedlnost neplatí na Slovensku vždy pro všechny stejně. To budu chtít změnit,“ dala si za svůj hlavní cíl ve funkci prezidentky Čaputová, která nastoupila do funkce 15. června. Události kolem vyšetřování vraždy Kuciaka a Kušnírové, z níž byl obviněn s politickými špičkami provázaný podnikatel Marián Kočner, jí v minulých týdnech daly za pravdu. Skandální Kočnerova konverzace s prokurátory, politiky a s politikou svázanými podnikateli ukazují na velkou prohnilost dosavadního politického a soudního systému na Slovensku.

Ovace i v Praze

Čaputové, rozvedené matce dvou dospívajících dcer, zatím svazují ruce omezené prezidentské pravomoci, které jí v mnoha případech nedávají více než sílu morální autority. Přesto ale Slováci její snahy o spravedlivější soudní a právní systém oceňují a Čaputová je dnes s přehledem nejdůvěryhodnější političkou v zemi. Čaputové si všimla i Evropa a přijali ji nejvýznamnější unijní politici. Už 20. června dorazila na návštěvu Prahy, kde ji nadšeně přivítaly tisíce Čechů a Slováků. Na pražské Kampě pro ni uspořádali velký koncert. Jinak diplomatická prezidentka, která se předtím dokázala usmívat i na Miloše Zemana, odhodila na chvilku státnické zábrany a podpořila české demonstrace za demokracii a právní stát.

Povedlo se: Česko se stalo první zemí na světě, kde se podařilo kompletně vymýtit africký mor prasat, což svým verdiktem potvrdila i Evropská komise.

Nepovedlo se: Společnost Boeing doporučila po leteckém neštěstí v Etiopii dočasně odstavit z provozu na celém světě všechny letouny Boeing 737 MAX. Tento krok, který trval ještě koncem roku, způsobil zmatky v letecké přepravě především během letní turistické sezony.

Úmrtí: Ve věku 64 let zemřela 12. března romská zpěvačka Věra Bílá. Byla pěveckým i hudebním samoukem. Vystupovala po celé Evropě dlouhou dobu se skupinou Kale. Zpívala romsky, česky a slovensky. Příležitostně spolupracovala se známou romskou zpěvačkou a hudebnicí Idou Kelarovou.

Další události

5. března: České úřady nepustily do země z bezpečnostních důvodů jednoho člena delegace ruského ministra průmyslu a obchodu Denise Manturova, který přiletěl na několikadenní návštěvu České republiky. Dotyčný je podle zdrojů Deníku N několik let na seznamu nežádoucích osob a je spolupracovníkem ruských tajných služeb.

7. března: Americký prezident Donald Trump přijal v Bílém domě českého premiéra Andreje Babiše.

23. března: Vojenská koalice vedená Spojenými státy vyhlásila vítězství nad Islámským státem poté, co Syrské demokratické síly dokončily dočišťovací operaci u syrského města Baghúz.

29. března: Dolní sněmovna Spojeného království potřetí odmítla premiérkou Theresou Mayovou prosazovanou dohodu o budoucích vztazích s Evropskou unií. Předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil mimořádný summit na 10. dubna, dva dny před plánovaným datem brexitu.

DUBEN

Událost měsíce: Svět se strachoval o hořící katedrálu Notre Dame

Katedrála Notre Dame je symbolem Paříže, je jednou z nejslavnějších staveb světa. Požár, který vypukl patnáctého dubna, ohromil doslova celé lidstvo. Stamiliony lidí sledovaly rozechvěle boj hasičů s ohněm. Vysoko šlehající plameny a praskot padajících krovů zprvu nedávaly naději na záchranu.

Po dvanácti hodinách se podařilo požár uhasit, a i když je spoušť obrovská, obvodové zdi vydržely. Jak už to bývá, rychle přešly velké city a nastaly všední dny. Vyšetřování ukázalo, že za celé neštěstí může možná jen odhozená cigareta. Žádný teror. Boháči se začali předhánět v tom, který z nich připíše větší dar na obnovu. Veřejnost je kritizovala za pokrytectví.

Architekti a památkáři se začali přít, zda má být stavba uvedena do původního stavu, nebo má vzniknout nová, moderní velkolepá konstrukce. Kdyby však při hasičích nestálo štěstí, mohli se hádat už jen o to, co postavit na spáleništi.

Osobnost měsíce: Marie Benešová

Prezident jmenoval Marii Benešovou na návrh premiéra ministryní spravedlnosti 30. dubna. Už den předtím lidé demonstrovali proti ní. Přitom se tato zkušená státní zástupkyně, bývalá ministryně spravedlnosti, proslavila právě svým výrokem o justiční mafii. Teď však vzbudila obavy, že má zařídit, aby bylo zastaveno trestní stíhání Andreje Babiše.

Povedlo se: Ze základny v Mohavské poušti 13. dubna úspěšně vzlétl letoun s největším rozpětím křídel - Stratolaunch.

Nepovedlo se: Izraelská sonda Bersheet byla 11. dubna zničena při pokusu o přistání na Měsíci.

Úmrtí: 24. dubna ve věku 83 let zemřel herec Jaroslav Kepka. Byl dlouholetým členem hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Hrál ve filmu, v televizi, mimo jiné ztvárnil řadu pohádkových postav. Za svou práci v dabingu obdržel v roce 2003 Cenu Františka Filipovského.

Další události

2. dubna: Společnost Google ukončila provoz sociální sítě Google+ kvůli nezájmu uživatelů a problémům se zabezpečením dat.

9. dubna: Ruský generální prokurátor Jurij Jakovlevič Čajka oznámil zpronevěru více než 1,6 miliardy rublů v agenturách Roskosmos a Rostech.

10. dubna: Měnili se ministři Babišovy vlády. Nevýraznou ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou vystřídal Karel Havlíček. Do žhavého křesla ministra dopravy dosedl po tolik kritizovaném Danu Ťokovi Vladimír Kremlík, až dosud vysoký úředník.

13. dubna: Malá parlamentní strana STAN si zvolila nového předsedu. Stal se jím ve středních Čechách úspěšný lokální politik Vít Rakušan.

21. dubna: Herec Volodymyr Zelenskyj porazil v ukrajinských prezidentských volbách na hlavu neoblíbeného Petra Porošenka. Nový prezident slíbil své těžce zkoušené zemi zejména účinný boj proti všudypřítomné korupci. Vyslovil se i pro zlepšení vztahů s Ruskem. Do dějin se však zapsal už svým zvolením. Je to poprvé, kdy se herec, který hrál v televizní satiře prezidenta, doopravdy prezidentem stal.

KVĚTEN

Událost měsíce: Technologický gigant Huawei upadl v nemilost

Čínská technologická společnost Huawei byla 16. května zařazena na americkou černou listinu. To znamená mimo jiné, že nesmí nakupovat součástky vyrobené v Americe. Firma Huawei se nejen v Americe dostala do vážného podezření, že pracuje pro čínskou vládu. Telefony, které se vyšvihly na absolutní světovou špičku, jsou údajně zneužitelné ke špionáži.

Firma Huawei také buduje v řadě zemí moderní telekomunikační sítě 5G. I zde vznesly bezpečnostní služby námitky — mohou být podle nich zneužity cizí mocností. Obavy před firmou Huawei se rozšířily i v Česku, firmy se tradičně zastal i prezident Zeman.

Společnost ovšem jakákoli podezření odmítala a odmítá, kategoricky popírá, že by byla ve spojení s čínskou vládou. Jemně naznačuje, že by americká vláda mohla jednat v zájmu jejího největšího konkurenta - společnosti Apple.

Osobnost měsíce: Theresa Mayová

Britská premiérka Theresa Mayová ohlásila 24. května demisi. Vejde do dějin jako dáma, které se nepovedl brexit. Dojednala sice s Evropskou unií dohodu o odchodu, která měla zabránit ztrátám na obou stranách. Neuspěla však ve vlastním parlamentu, který ji třikrát odmítl. Premiérka Mayová postupovala zarputile a snažila se vyčerpat všechny prostředky, nakonec to však musela vzdát.

Povedlo se: 17. květen je dnem, kdy Tchaj-wan jako první země v Asii povolil manželství lidí stejného pohlaví.

Nepovedlo se: Čeští reprezentanti znovu nedosáhli na medaili na mistrovství světa v hokeji.

Úmrtí: Ve věku 70 let zemřel 20. května rakouský bývalý pilot Formule 1 Niki Lauda. Byl trojnásobným mistrem světa z let 1975, 1977 a 1984 a dále spolukomentátorem závodů v německé televizi RTL. Také se věnoval pilotování a vlastnil letecké společnosti Lauda Air a Niki.

Další události

6. května: Britská královská rodina má další přírůstek. Princi Harrymu a jeho ženě, bývalé herečce, nyní vévodkyni Meghan se narodil syn Archie. Zdá se, že oba skandalisté nyní tvoří vzorovou rodinu.

13. května: Tisíce lidí demonstrovaly v desítkách měst proti Marii Benešové a Andreji Babišovi. Spolek Milion chvilek pro demokracii ukázal svou sílu. Ta od té doby už jen poroste.

20. května: Vstoupily v platnost nové definice některých základních jednotek soustavy SI.

26. května: Volby do Evropského parlamentu podle očekávání vyhrálo v Česku dominantní hnutí ANO. Velký úspěch zaznamenali i Piráti. V Evropě oslabily tradiční velké strany, Lidovci a socialisté. Ne však tolik, jak se experti obávali. Protievropské a extremistické strany nezískaly zásadní vliv. Zabodovaly ekologická a ekologicky orientovaná hnutí.

29. května: Britská elektrizační soustava nepoužila po dobu dvou týdnů od pátku 17. května (16:12 SELČ) elektřinu z uhelných elektráren. Šlo zatím o nejdelší takové období v historii od konce 19. století.

ČERVEN

Událost měsíce: Demonstrace na Letné. Přišlo 300 tisíc lidí

Rok 2019 může nést různá jména, jedno z nich zní Milion chvilek pro demokracii. Spolek, který založilo několik mladíků, se stal iniciátorem největších demonstrací od listopadu 1989. Na otázku, co je hlavním motivem protestů, jejich hlavní organizátor a tvář spolku Mikuláš Minář Deníku řekl: „Strach o demokracii v této zemi. Konkrétně nás ze židlí zvedla výměna ministra spravedlnosti, která proběhla bez dobrého odůvodnění, a den poté, co policie navrhla obžalovat premiéra Babiše.“

To bylo v květnu v den shromáždění na Václavském náměstí. O měsíc později přišlo na Letnou 300 tisíc lidí. Tím vyvrátili domněnku Andreje Babiše, že náměstí se plnila kvůli volbám do Evropského parlamentu. Davy vyšly do ulic, aby především vyjádřily svou nespokojenost s předsedou české vlády a jeho kauzami.

Ministerská rošáda

Připomeňme, že demonstranti reagovali na chabě podepřenou a náhlou rezignaci ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Jeho nástupkyní se stala Marie Benešová, oblíbenkyně prezidenta Miloše Zemana. K výměně došlo ve dnech, kdy policie uzavřela vyšetřování údajného dotačního podvodu kolem Čapího hnízda. Doporučila, aby věc skončila u soudu. Ve vzduchu byla obava, že ministerská rošáda má za cíl zastrašit žalobce, například předložením novely zákona o státním zastupitelství nebo dokonce okamžitým odvoláním nejvyššího návladního Pavla Zemana.

I když Marie Benešová a Andrej Babiš popřeli, že by něco podobného měli v úmyslu, část veřejnosti jim nevěřila. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, jedna z nejrespektovanějších osobností současnosti, uvedl, že jen mohutný tlak veřejnosti učinil Zemanův nedobrovolný konec nepředstavitelným. Andrej Babiš sice dokola opakoval, že ve svobodné zemi má každý právo vyjádřit svůj názor a demonstrovat, ale plná náměstí a nelichotivé transparenty mu evidentně kazily náladu. To prezident Miloš Zeman si z nich nedělal vůbec nic, byť nejeden slogan mířil právě na něj, hlavně v souvislosti s jeho příchylností k Rusku a Číně. Na adresu Milionu chvilek a jeho příznivců pohrdavě pronesl, že to jsou lidé, kteří se neumějí smířit s výsledkem voleb.

I na to Minář reagoval ve zmíněném rozhovoru pro Deník: „Tady přece vůbec nejde o zpochybňování výsledků voleb, které naprosto uznáváme. Jde o to, že si žádný zvolený politik nemůže dělat, co chce. Všichni minulí premiéři byli zvoleni demokraticky. Znamená to, že občané tím ztratili právo je kritizovat? Že by neměli mít právo proti nim protestovat? V momentě, kdy politici překročí určitou hranici a začnou moc, kterou dostali, zneužívat pro svoje vlastní zájmy místo toho, aby sloužili občanům, mají lidé ústavní právo říct NE.

Milion chvilek

Proto byla nejčastějším požadavkem demonstrujících demise Andreje Babiše a jeho nahrazení jiným politikem z vítězného hnutí ANO. Petici v tomto smyslu před začátkem prázdnin podepsalo 400 tisíc lidí. Představitelé spolku oznámili, že další velká demonstrace se na Letné symbolicky uskuteční 16. listopadu 2019. A už v červnu zdůraznili, co jejich aktivity charakterizuje možná nejvíc, totiž výzvu k masarykovské drobné práci: „Stav demokracie závisí na všech lidech, kteří věří, že má smysl s laskavostí, odvahou i rozvahou pečovat o to, co je nám všem společné, o veřejný prostor, o svobodu a právo, o demokracii. I pár lidí se značnou vytrvalostí může dokázat velké věci, natož když se takových lidí najde milion.

Osobnost měsíce: Markéta Vondroušová

Česká tenistka a bývalá juniorská světová jednička se probojovala až do finále dvouhry French Open 2019. Navíc to dokázala bez ztráty setu jako první hráčka v Paříži od Lucie Šafářové v roce 2015. V posledním utkání podlehla Australance Ashleigh Bartyové, která se krátce nato stala světovou jedničkou.

Povedlo se: Dobrou zprávou z 6. června bylo, že obnova požárem zničené chaty Libušín na Pustevnách na Valašsku pokračuje. K řemeslníkům se připojili také restaurátoři, kteří obnovují původní malby v interiéru. Veřejnost se do chaty, která vyhořela na jaře v roce 2014, podívá v první polovině příštího roku.

Nepovedlo se: Skončil další ročník nejvyšší fotbalové soutěže. Tentokrát však ve zcela nové podobě, která kromě 30 kol hlavní části nabídla také nadstavbu. Ta se stala terčem kritiky odborné i laické veřejnosti i hráčů, kritika se strhla také kolem kvalit rozhodčích a videorozhodčích.

Úmrtí: Ve věku 85 let zemřel 19. června český herec a dabér Stanislav Bruder. Diváci si jej mohou pamatovat z filmů Hvězda padá vzhůru nebo Corpus Delicti. Ještě větší role ale dostával na televizní obrazovce, kde se objevil například v pokračování Arabely či Dobrodružství kriminalistiky.

Další události

5. června: Speciální úklidová výprava nepálských horolezců snesla z oblasti Mount Everestu 11 tun nejrůznějších odpadků starých až desítky let a také ostatky čtyř osob. Ani jedna z těchto obětí hor nebyla identifikována a není ani známo, kdy zemřely.

6. června: Rozjely se přípravné práce před významnou opravou Karlova mostu a jeho bezprostředního okolí. V průběhu letošního roku došlo k výměně dřevěných ledolamů, které chrání všech sedm mostních pilířů světově unikátní památky. Ledolamy jsou z českého dubu pocházejícího z polesí Moravského Krumlova a okolí Strážnice.

7. června: Poslanci schválili rozšíření elektronické evidence tržeb na další obory, kromě stávajících obchodů a restaurací budou účtenky povinné i ve službách a u řemeslníků. Řádově jde o desítky oborů včetně některých exotických, jako jsou kosmická doprava či chov velbloudovitých zvířat.

20. června: Vyšel prestižní žebříček nejlepších univerzit světa QS World University Rankings. Univerzita Karlova podle něj patří mezi 300 nejlepších vysokých škol, konkrétně obsadila 291. příčku. Poprvé v historii se do hodnocení žebříčku dostalo hned devět tuzemských vysokých škol.