Vyplývá to z novely zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, který poslalo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. „Návrh reaguje na předchozí novelizace insolvenčního práva a zohledňuje poznatky z praxe,“ konstatuje Andrea Vašáková z tiskového oddělení úřadu.
A přestože se dají v souvislosti s ekonomickými dopady opatření proti koronaviru očekávat, že se změny dotknou více lidí než za běžného stavu, není covid-19 příčinou změn. „Navrhovaná úprava s ním nijak nesouvisí,“ dodává Vašáková.
Nově se tak nebudou moci u firem v insolvenčním řízení domáhat náhrady lidé, kteří sice vlastnili nějaký podíl na společnosti, ale formálně byli zaměstnanci. To se týká třeba členů managementu. „Má to zabránit zneužití ze strany osob, které sice mohly být zaměstnancem, ale zároveň byly v pozici či postavení, kdy svým jednáním či vlivem mohly zásadním způsobem ovlivnit finanční situaci zaměstnavatele,“ konstatuje se v novele.
Pomoc agenturním pracovníkům
Své nároky nově budou moci uplatnit i zaměstnanci agentur práce. Ti by sice měli dostávat náhradu z pojištění, které agentura má u pojišťoven. Ale občas dochází k tomu, že je toto pojištění nedostačující. „Nově navrhované ustanovení sleduje to, aby zaměstnanci agentur práce nebyli znevýhodněni vůči ostatním neagenturním zaměstnancům,“ uvádí ministerstvo.
Naopak méně výhodné pro pracovníky bude oproti současnému stavu to, že se jim z přiznaného mzdového nároku odečte to, co jim Úřad práce vyplatil už předtím na základě zákona o zaměstnanosti. Má se tak zabránit tomu, aby někomu byla mzda vyplacena dvakrát. Dlužnou částku pak bude po firmě vymáhat pracovní úřad.
Pokud novelu schválí vláda a parlament, začne platit od příštího roku.
