Inzago, které má kolem deseti tisíc obyvatel, obklopil strach z nákazy, koronavirus se rychle šíří po severní Itálii.

Radka K.,pracuje jako ošetřovatelka v soukromém penzionu pro seniory. Ještě před dvěma týdny trávila dovolenou v Chrudimi se svými vnoučaty a celou rodinou. Když se vracela za svým partnerem Maurim, ani ve snu ji nenapadlo, že ji čeká izolace, panika a strach z nákazy. To vše cítí její sousedé a kolegové.

Je stav nouze, říká Radka K., Chrudimačka žijící v ItáliiZdroj: Deník / Romana Netolická„Když se v pondělí objevila zpráva o výskytu koronaviru v Itálii, lidé začali šílet, v obchodech to vypadalo jako u nás za komunistů,“ říká Radka. S partnerem se ihned po zveřejnění stavu nouze vydali na nákup do supermarketu, ale regály k jejich překvapení zely prázdnotou. „Lidi všechno vykoupili, zbyla na nás tři kila soli, z čehož se moc nenajíme,“ usmívá se Radka. Moc nechápe nařízení, podle kterého jsou obchody otevřené pouze do 18 hodin. „Není přece rozdíl v tom, jestli přijde nakažený člověk nakupovat v šest večer nebo o dvě hodiny později,“ diví se.

Lidé nosí roušky, zdržují se doma, mají mít zásoby potravin na dva měsíce. Nikdo neví, co bude dál.

Radko, ještě tě neopustil tvůj pověstný černý humor?
Popravdě – mám velké obavy, kam až situace může zajít. Ale některé věci mě dokážou ještě rozesmát – potkala jsem včera pána s rádoby rouškou, která vypadala jako suspenzor nebo spíš košíček od podprsenky push-up. Vypadal směšně. Ale chápu ho – vše je vyprodané a lepší mít aspoň něco, co vyvolá pocit ochrany. Lidi ochromil strach.

Nebojíš se chodit ven? Lepší by bylo zabarikádovat se doma.
Pracuji jako ošetřovatelka seniorů, musím se starat o své klienty, vždyť oni nemohou zůstat bez péče. A ještě máme tři lovecké psy, které musím venčit. To prostě jinak nejde, ven jít musím.

Co říkají na šíření koronaviru tvoji sousedé?
Informace se od pondělí šíří mezi lidmi velmi rychle. V pondělí v podvečer se už objevila zpráva, že pět kilometrů od nás jsou dva mladí lidé pozitivní na koronavirus. Je jim 28 a 32 let.

 Jako ošetřovatelka máš doma jistě zásobu roušek a dezinfekce, což je bezesporu výhoda.
Ano, v tom nemám problém. Ale štve mě, že si lidi z této hrůzy udělali sprostý kšeft. Dezinfekční gel na ruce, který stojí běžně dvě eura, stojí už 99 eur. To je hyenismus, nechápu to.

Co je koronavirus.Zdroj: DeníkItalské úřady vyhlásily stav nouze. Co to znamená?
Nejezdí metro, školy, školky a firmy se uzavřely. Lidé budou mít neplacené volno. Nikdo neví, jak dlouho, bude to mít i ekonomický dopad. Bary a restaurace jsou také zavřené, jen Číňani mají překvapivě otevřeno. Obchody fungují jen dopoledne a zboží chybí. Nevím, z čeho si máme udělat zásoby, když není nic k dostání.

S Maurim jste sehnali jen sůl, máte doma ve spíži nějaké jídlo? Nikdo neví, jak stav nouze dlouho potrvá.
Špaget máme doma opravdu dost, to víš, žiji s Italem, který jich na posezení sní třeba i 800 gramů, to je neuvěřitelné. Já mám s těstovinami problém, už se mi přejedly, a tak ráda vařím česká jídla. Ale když nic nebude, přijdou špagety na milost. Důchodci tu naříkají , že nemají peníze, a potom je za plně naloženým nákupním košíkem ani není vidět.

Nebylo by lepší, abys zvážila návrat domů, do Chrudimi?
Nemyslím si to. Nemohu tady nechat partnera, pejsky, svoje klienty, kteří jsou mnozí na invalidním vozíčku. V Itálii žiji už devátým rokem. Ostatně předtím jsem pobývala v Řecku a v té době tam řádil virus SARS. Přežila jsem, takže doufám, že ke mně bude osud opět laskavý.

Koronavirus.Zdroj: Deník