Šestačtyřicetiletý Igor Matovič zvítězil s ještě větším odstupem, než se čekalo. Podle slovenského statistického úřadů získalo Matovičovo hnutí OĽaNO po sečtení všech volebních lístků 25 procent hlasů a letošní volby suverénně vyhrálo.

Na třetí příčce skončila opoziční strana Jsme rodina s přízní 8,24 procenta voličů předstihla krajně pravicovou stranu Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) s podporou 7,97 procenta voličů; to prakticky odpovídá překvapivému výsledku LSNS z roku 2016.

Překvapivě - oproti průzkumům i povolebním odhadům - těsně pod volebním prahem zůstává koalice neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu. Z Progresivního Slovenska rovněž vzešla nynější prezidentka Zuzana Čaputová. Práh je u koalic sedmiprocentní, PS/Spolu má 6,96 procenta.

Bod zlomu

Na základě výsledků by OĽaNO dokázalo sestavit vládu s některými dalšími opozičními či neparlamentními uskupeními, která se před volbami rovněž vymezovala vůči Směru-SD. Možnými partnery v Matovičově snaze zajistit nové vládě ústavní většinu se jeví opoziční strana Svoboda a solidarita a nová strana Za lidi exprezidenta Kisky.

„Společně se pokusíme vytvořit tu nejlepší vládu, jakou Slovensko může mít. Spravedlnost by zde měla platit pro všechny," uvedl po prvních odhadech Matovič s tím, že už oslovil všechny šéfy stran demokratické opozice.

„Politiku děláme upřímně a odvážně a lidé ocenili těch deset let práce,“ dodal Matovič. Podle něj jeho strana zvítězila díky tomu, že bojovala proti korupci. Vzpomněl i na zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku. Šlo prý o bod zlomu. „Po smrti Jána a Martiny jsme procitli a začali jsme si uvědomovat, kdo tu skutečně vládne,“ řekl Matovič s tím, že nyní Slovensko zažilo vrchol probuzení.

"S mafií se nevyjednává," prohlásil Matovič před novináři o možnosti povolebních jednání o nové vládě se Směrem-SD. Jako vítěz voleb, který navíc od voličů získal i nejvíce preferenčních hlasů ze všech slovenských politiků, chce jednání zahájit s opoziční stranou Jsme rodina Borise Kollára. Ta totiž zaujala třetí příčku.

Slovensko procitlo

Matovič, který zároveň získal vůbec nejvyšší počet preferenčních hlasů (více než 480 tisíc) rovněž nepřímo potvrdil, že se chce stát premiérem. "Byla by velká ostuda, abych po takovéto obrovské důvěře prchl z bojiště," řekl Matovič. OĽaNO volební štáb zřídilo ve sportovní hale v Trnavě, kam pozvalo také veřejnost.

Hnutí v předvolební kampani vsadilo právě na téma boje proti korupci, zdůraznění potřeby politické změny a snažilo se oslovit nevoliče i sympatizanty jiných stran, jež jsou nespojeni s poměry v zemi.

Andrej Kiska ze strany Za lidi Igoru Matovičovi ihned pogratuloval. Je rád, že demokratická opozice bude moci sestavit vládu. "Podařilo se to, v co jsme doufali, tedy že Smer nebude mít jako první tuto možnost," prohlásil. "Na Slovensku skončila vláda zla," okomentoval situaci exprezident Andrej Kiska.

Poprvé od roku 2006 volby do sněmovny nevyhrála vládní strana Směr – sociální demokracie (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Jeho Smer přitom vyhrál v letech 2006, 2010, 2012 i 2016.

Fico již dříve prohlásil, že i když bude Smer po volbách v opozici, do dvou roků se vrátí. "Může si žít svůj opilecký sen," zareagoval na jeho slova Matovič.

Premiér a volební lídr Směr-SD Peter Pellegrini v neděli před novináři poblahopřál Igoru Matovičovi a jeho hnutí OLaNO k vítězství. „Vítěz je jasný,“ prohlásil po sečtení hlasů z více než poloviny volebních místností. Výsledek připsal "historické zátěži", "obrovskému tlaku", jakož i účtu od voličů "za některé věci"; Pellegrini se dostal do funkce premiéra poté, co byl jeho předchůdce a stranický šéf Robert Fico donucen v politické krizi po zavraždění novináře a jeho snoubenky k odstoupení z čela vlády.

Na příčky vítězů se nedostala krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Její výsledek na úrovni osmi procent hlasů prakticky odpovídá překvapivému výsledku LSNS z roku 2016, kdy se poprvé uskupení takového ražení dostalo do slovenského parlamentu. Ještě letos v lednu popularita LSNS podle průzkumu činila kolem 13 procent. "Extremismus jsme skutečně potlačili a dostal nižší procenta, než jsme se všichni obávali, že by mohl získat," prohlásil Kiska po zveřejnění těchto výsledků.

Rekordní účast

Již odhady ukázaly, že poprvé od pádu komunismu v roce 1989 nebude mít zastoupení ve slovenské sněmovně početná maďarská menšina. To potvrzují i dílčí výsledky. Odstoupení již ohlásil jeden z předáků maďarské menšiny Béla Bugár, jehož strana Most-Híd dosud patřila ke koaličním partnerům Směru-SD. Rezignaci avizoval i předseda Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Alojz Hlina; hnutí, které vzniklo hned po "sametové revoluci", se už v druhých volbách za sebou nedostalo do parlamentu.

Volební účast je podle slovenských médií rekordní. Čísla slovenského Statistického úřadu ukazují, že k urnám tentokrát dorazilo téměř 66 procent oprávněných voličů. V posledních třech parlamentních volbách se účast držela kolem 59 procent.

Volby skončily o hodinu později, než bylo původně plánováno, a to kvůli prodloužení hlasování ve dvou volebních místnostech.  Průběh voleb totiž poznamenalo úmrtí členky místní volební komise ve Velkém Krtíši a jednoho voliče přímo ve volební místnosti v Banské Bystrici. Kvůli tomu tam hlasování bylo prodlouženo, což znamenalo posunutí oficiálního závěru voleb i moratoria na 23. hodinu. 

Ficova prohra

Slovenská média v reakci na dílčí výsledky napsala, že výsledky voleb jsou prohrou expremiéra Fica a šéf vítězného hnutí Matovič se bude muset zhostit své nejzodpovědnější role v politice.

"Slovensko nyní odmítlo Fica při vysoké volební účasti. Mnozí měli pocit, že je zradil systém, do kterého se naboural mafiánský virus a přepisoval programy vládnutí. Lidé si vybrali Igora Matoviče, protože věřili, že právě on porazí Fica," napsal list Sme.

Matovič se podle listu navzdory své desetileté politické kariéře zcela nestal politikem. "Za ta léta vyzkoušel mnoha rolí. Nevypočitatelných, provokujících, konfliktních i odhalujících. V krátké době se bude muset zhostit své nejzodpovědnější úlohy: státnické," uvedl list. Dodal, že Matovič bude muset spojovat demokratické síly, což pro něj bude největší změna.