K nálezu těla došlo na začátku ledna nedaleko obce Fredropol, ležící v Podkarpatském vojvodství poblíž hranic s Ukrajinou. Případ se ale do polských médií dostal až na konci měsíce. 64letého Józefa pohřešovala jeho rodina už od prosince, mrtvé tělo našli pohraničníci. Z muže nezbyla kromě kostí a oblečení v podstatě žádná měkká tkáň. Patolog potvrdil ohlodání zvěří a vyloučil útok třetí osoby. Útok vlka jako možnou příčinu smrti ale policie, která případ zatím neuzavřela, přímo nepotvrdila.

„V tuto chvíli nemůžeme říci, že muže pokousala divoká zvířata, konkrétně vlci. Ke smrti mohlo dojít z jiného důvodu a lesní zvířata se vrhla až na mužovo tělo,“ popsala mluvčí státního zastupitelství v Přemyšli Marta Pętkowska. Pracuje se i se scénářem zdravotní příčiny smrti.

Muž měl být jen málo oblečený, v oblasti v době jeho smrti panovaly tuhé mrazy okolo minus patnácti stupňů.

Odstřel úřady zamítly

Obyvatelé Fredropolu ale o útoku vlků nijak nepochybují. Vlčí smečky o desítkách kusů mají obec terorizovat a i během dne napadat hospodářská zvířata nebo domácí mazlíčky. „Objevily se zprávy od obyvatel, kteří vlky viděli. Máme zprávy podložené fotografiemi o škodách způsobených vlky, dokonce i pokousané psy,“ popsal pro polskou televizi TVP 3 starosta obce Mariusz Śnieżek. Obec se snažila už loni získat k odstřelu vlků povolení od úřadů, žádosti ale vyhověno nebylo. Vlk je v Polsku od roku 1998 na základě Bernské úmluvy chráněný. 

Na polský případ upozornil v Česku web Vlk trávu nežere, který se zabývá problematikou soužití člověka s touto šelmou v Česku i v zahraničí. Diskuze k polskému případu se následně objevila na českých sociálních sítích, kde řada lidí sdílela názor, že je jen otázka času, než vlk zaútočí na člověka i v Česku a úřady proti tomu nic nedělají.

Odstřel vlků v Česku na výjimku zatím povolený nebyl, naposledy se v listopadu vyhovění žádosti nedočkalo ani město Jablunkov v okresu Frýdek-Místek, kde vlci několik měsíců napadali hospodářská zvířata. Jako důvod úřady uvedly nevyčerpané možnosti zabezpečení zvířat.

Mohl to udělat i pes

Podle biologa, ekologa a koordinátora Hnutí Duha pro šelmy Miroslava Kutala se u polského případu místo faktů dostávají ke slovu vášně a spekulace, které živí skupiny, které za odstřely vlků lobbují a snaží se vyvolat strach. Cílený likvidační útok vlka na člověka vidí jako extrémně málo pravděpodobný. „Vlk je velká psovitá šelma, která člověka může teoreticky napadnout a zabít. Ale to stejné může udělat i velký pes, a je to vzhledem ke známým případům napadení pravděpodobnější. I kdyby se prokázalo, že muž zemřel po útoku šelmy, rozlišit původce je bez genetických stop velmi obtížné,“ domnívá se.

Desítky let praxe soužití člověka s vlkem zabijácké choutky šelmy vůči lidem nijak nepotvrdily. „Poslední smrtelný případ útoku vlka na člověka v Evropě se stal ve Španělsku v roce 1974. Ve střední Evropě se vlci vyskytují do roku 2000 jen omezeně a za posledních dvacet let, kdy území obývají řádově tisíce vlků, není žádný smrtelný případ doložen,“ doplnil Kutal.

Ojediněle ale v posledních dvou dekádách k útoku vlka na člověka, byť bez fatálních následků, došlo. Norský institut pro výzkum přírody (NINA) provedl studii za roky 2002 až 2020, ve které takových útoků zdokumentoval jedenáct. Odehrály se v Evropě a Severní Americe. Ze zbytku světa jich NINA zaznamenala k pěti stovkám. Vědci u studie ale připomínají, že většina případů měla souvislost s nákazou vztekliny.