Zámek Chcebuz ležící ve stejnojmenné obci nedaleko města Štětí však skrývá daleko víc. Po širším bádání se na světlo světa vynořují i jiné, daleko zajímavější informace. Samotná vesnice Chcebuz se totiž může chlubit titulem Nejstarší obec regionu a její zámek z 16. století zájmem filmařů snímku vykreslujícím osobní dramata obyčejných lidí středočeské vesnice Lidice.

Odpoutejme se od současnosti a přesuňme se do dávné minulosti. Konkrétně do dob českého knížete z rodu Přemyslovců Boleslava II. Pobožného, syna Boleslava I., jehož zločin vraždy bratra Václava mu vysloužil přídomek Ukrutný. V čase jeho vlády se totiž o obci Chcebuz objevily první zmínky, a to konkrétně roku 993.

Opuštěná místaLákalo vás někdy překročit práh opuštěného stavení a dozvědět se o něm víc? Vydat se na vlastní pěst do spletitých labyrintů podzemních chodeb? Rozkrýt záhadu tajuplné zříceniny? V minulých dílech jsme vám více přiblížili vilu Pfaffenhof pod Radobýlem, větrný mlýn u Siřejovic, bývalou octárnu v Litoměřicích, pivovar v Doksanech či vodárenskou věž v Roudnici. A kam bychom se měli vydat dál? Pište na nicole.krinkova@denik.cz.

Od tohoto data se v obci postupně zabydlovali statkáři a vznikala první stavení. Mezi nimi i chcebuzský statek, na jehož místě sídlili od počátku 14. století Martin a Vítek ze Chcebuze. Potomci těchto původních držitelů obce jsou v regionu zaznamenáni až do roku 1498. Po nich na dlouhých 150 let nastoupili Kaplířové ze Sulevic, jimž byl chcebuzský statek zapsán jako svobodné dědičné panství a roku 1544 jej přestavěli na jednoduchý renesanční zámek.

„Obdélníkové stavení mělo jedno patro a na straně dvora byly v obou podlažích renesanční arkády. Do dnešní doby se v přízemí zachovaly hřebínkové klenby. Zámecká budova byla za třicetileté války zpustošena a stala se neobývatelnou na dlouhou řadu let," uvádí Občanské sdružení Chcebuz.

Doposud klidný chod chcebuzského panství narušil rod Adama Kaplíře Osterského ze Sulevic, jehož syn Albrecht Felix celý zámek zadlužil a už nikdy své chyby nenapravil. Než tak stačil učinit, roku 1619 zemřel. Zámku se od té doby vůbec nedařilo. Jako by byl prokletý. Po Albrechtu Felixi totiž panství zdědily jeho čtyři dcery, čímž se majetek rozdrobil natolik, že se na něm špatně hospodařilo. Proto se jejich bratranci Oldřichu Kaplíři podařilo nakonec Chcebuz násilně obsadit, a to za stavovského povstání.

Zámek ve Chcebuzi

„Měl ale smůlu, neboť pro účast na povstání musel roku 1629 za Chcebuz zaplatit pokutu čtyř tisíc kop míšenských. Zadlužený statek neudržel, a proto jej prodal svému švagrovi Kašparu Mikuláši Belvicovi. Ale ani tomu se zde nedařilo a roku 1644 jej prodal," informují oficiální stránky města Štětí, pod jehož působnost obec Chcebuz spadá.

Roku 1683 se panství ujali Pachtové z Rájova, původně měšťanská rodina, jejíž sláva se dotuje k datu 1628, kdy z rukou císaře Ferdinanda II. získala rodinný erb a šlechtický přídomek. Zámek zakoupila za více než šedesát šest tisíc zlatých hraběnka Matylda a celou zámeckou budovu i přilehlá hospodářství obnovila. Od té doby však v zámku nikdy vlastníci nebydleli a nacházely se tam pouze byty vrchnostenských úředníků.

Osud skromnému zámku nepřál ani poté. „Postupně ho koupilo několik nešlechtických majitelů, posledním z nich byla rodina Homolků. Po roce 1948 byl zámek používán jako administrativní centrum státního statku. V roce 1970 zámecká budova vyhořela a po požáru zůstala v troskách," sdělují štětské webové stránky.

Popis velikosti zámku utvrzuje v tom, že zámek kdysi opravdu zastával dominantu obce Chcebuz. „Zámecké budovy a pozůstatky tvrze tvořily jihozápadní nároží rozlehlého poplužního dvora. Tvrz tvořila obdélná patrová budova o rozměrech asi šest krát dvanáct metrů. Severně od ní později vyrostla raně barokní patrová budova o rozměrech dvanáct krát dvacet tři metry. V 18. století byly obě části zámku spojeny křídlem do půdorysu písmena L. Protilehlé jihovýchodní nároží bylo vystavěno shodně a mezi nimi byl průjezd do dvora. Nejstarší budova se zřítila se spojovacím traktem v 80. letech 20. století z důvodu neudržování," popisuje Občanské sdružení Chcebuz.

Dnes lze vidět pozůstatky stavby v severní části obce naproti kostelu sv. Petra a Pavla. Smutný vzhled dnes už jen zámecké ruiny představuje přesnou vizitku jeho nepříliš vydařených majitelů, kteří se na pozemku původně hospodářského statku postupně usidlovali. Stavba nadále chátrá a hrozí její zánik.

Možná už naposledy, ale přece jen, na sebe dokázala zřícenina chcebuzského zámku ještě před třemi roky strhnout pozornost. Zbylé zdi stavení se staly filmovou kulisou snímku Lidice, který vypovídá o osudu malé obce, jejíž předčasný konec existence měli před dvaasedmdesáti lety na svědomí nacisté.

Nicole Krinková