Na louce mezi obcemi Vražkov a Rovné lidé pochovávají své domácí mazlíčky, nejčastěji psy a kočky, ale třeba i králíčky a křečky, více než deset let. Podle majitele hřbitova Josefa Mihuly je na pohřebišti nyní asi devět stovek obsazených míst.

Poptávka stále je
„Zájem lidé mají. Naštěstí se ale máme ještě kam rozšiřovat," říká Josef Mihula a ukazuje přitom na dosud prázdnou část svého pozemku.

V práci musí být v podstatě na zavolání. Pohřbívání se tak nevyhnul ani o Dušičkách. „Za půl hodinky jsou tu z Prahy s jorkšírkem. Pak nás nejspíš čekají ještě další dva pohřby," dokládá svou zaneprázdněnost Mihula.

Právě z Prahy a okolí pochází velká část klientů, kteří se rozhodli svého miláčka pochovat na oficiálním  zvířecím pohřebišti pod Řípem. Patří mezi ně i Jindřiška Bělíková, která i s rodinou v sobotu navštívila hrob své nedávno zesnulé kokršpanělky Ladynky.

„Chtěli jsme ji pochovat nějak důstojně. O žádném jiném psím hřbitově nevíme. O tomto jsme se dozvěděli přímo na veterině, tělo pejska nám sem i převezli. Jsem za tu možnost ohromně ráda," vypráví Jindřiška Bělíková.

„Ladynka zemřela v polovině října. Jsme tu od pohřbu tedy poprvé, ale plánujeme se tu zastavovat pravidelně. Vždyť z Prahy jsme tu za slabou půlhodinku," dodává.

Desetileté fence kokra rodina pořídila pohřeb i se smutečním řečníkem. Její hrob nyní zdobí deska, na níž je vedle jména zvířete, vybraného citátu a dat narození a úmrtí také barevná fotografie.

„Za to všechno a pronájem místa na dalších deset let jsme zaplatili asi 4 a půl tisíce korun. Hned vedle hrobečku Ladynky jsme si u pana majitele zarezervovali další dvě místa. Máme doma totiž ještě dva postarší pejsky, tak aby pak mohli být všichni spolu," popisuje jejich majitelka.

Svíčku na zvířecí hřbitov přijela o víkendu zapálit také Martina Halíková z Brandýsa nad Labem. „Přítel tu má pochovaného pejska. Snažíme se tu zastavit alespoň třikrát do roka. Tentokrát právě kvůli Dušičkám," říká mladá žena.