Při archeologickém dohledu výstavby rodinného domku ho zadokumentoval roudnický archeolog a ředitel Podřipského muzea Martin Trefný.

Při výkopu základů byl přivolán ke staveništi, kde objevil indicie zahloubeného objektu pocházejícího ze středověku či pravěku. Po začištění se odhalily dvě lebky, to ukazuje na existenci hrobu. Když archeolog se svým týmem vyloučil moderní záležitosti, jako je vražda nebo oběť války, zbýval mu pravěk.

„Po rozšíření výkopu do půdorysu hrobu jsme zjistili, že se skutečně jedná o hrob se třemi jedinci pochovanými ve skrčené poloze. Z počátku jsme měli problém, u jedinců jsme nenašli žádný milodar, podle kterého bychom určili, ke které archeologické kultuře nález patří a posléze odhadli jeho časové zařazení. Teprve podle orientace uložení jedinců ve směru západ – východ, hlavou k západu a obličejem k jihu, jsme usoudili, že se jedná o muže z období šňůrové keramiky z pozdní doby kamenné ve třetím tisíciletí před Kristem. Přesnější data nám ale odhalí až antropolog," prozradil Martin Trefný.

Martin Trefný není prvním archeologem, který v katastru kolem takzvané Klementovy vily, respektive továrny, zaznamenal cenné nálezy.

„Už v minulosti je z této oblasti hlášeno několik nálezů rozrušených kostrových hrobů z únětické kultury a naše muzeum má ve sbírce nádoby z těchto hrobů. Náš hrob je tak trošku záhadou, ale je možné, že bude nejspíš doplňující informací k předchozím nálezům. Rozdíl je v tom, že všechny předchozí nálezy nebyly učiněny profesionálními archeology," doplňuje archeolog.

Pohřbívání dvou a více jedinců najednou vedle sebe se objevuje i v únětické kultuře. Raritou nejen v regionu, ale patrně i v celých severozápadních Čechách, je rekordní objev před dvěma lety, kdy Martin Trefný odhalil v roudnických Hracholuskách hrob ze starší fáze únětické kultury, který obsahoval sedm jedinců, navíc s milodary.

Letos roudnický archeolog vynechává letní studentský průzkum Podřipska a chystá se v příštím roce vydat do míst, která mu vyznačilo letecké sledování porostových příznaků. Zejména v polních porostech obilí jsou důležité pro identifikaci pravěkých a středověkých lokalit.