V našem regionu se také nacházelo okolo jednoho tisíce příslušníků zbraní SS, většina byla z frekventantské zpravodajské školy SS z Litoměřic a Ploskovic, také pár desítek elitních zabijáků SS B5 komanda společně s elitní pancéřovou divizí das Reich (prostor u obcí Chotěšov, Vrbičany, Černiv), 800 příslušníků letectva, většina dislokovaná v Libochovicích, kde bylo od března 1945 v hotelu Černý orel velitelství štábu VIII. Luftwafe. Většinu vojska Wehrmachtu tvořila 72. divize složená z Rakušanů.

Američané byli v Litoměřicích už 1.5.

Ve dnech 29. a 30.4. 1945 byla na Lovosicku i početná armáda generála Vlasova (ROA). K setkání těchto sil došlo u obce Klapý dne 29.4.1945, zde se setkal generál Schörner s generálem ROA Bunačenkem. Ke dni 8.5.1945 se mohlo na Litoměřicku nacházet 8-10 tisíc německých vojáků. Německý ústup byl veden v několika směrech, avšak se stejným cílem dostat se do americké zóny. Podle informací zjištěných od očitého svědka, p. Ježka z Litoměřic, první průzkumná četa americké armády byla v Litoměřicích v místech dnešní Mostné hory již 1.5. 1945 v nočních hodinách. Američané se ptali jeho otce, kde je řeka Labe a kde se nachází město Terezín. Demarkační čára americké zóny byla předem stanovena na řeku Ohře u obce Budyně.

Litoměřice po bombardování

Útěk přes Velemín

Jedna z ústupových cest nacistických vojsk byla vedena od Velemína směrem přes obec Žim na Ústí nad Labem. V místech obce Velemín a Bílý Újezd došlo 9.5.1945 okolo 10.hod.ranní k přestřelce, kde zemřelo 63 německých vojáků a dva rudoarmějci. K této události se váže zajímavost v podobě zastřelení velitele SS, který před svou smrtí zastřelil svou manželku a své dvě děti v místech tzv. Zlatého pramene a byl zakopán na Liščím vrchu. Podle některých zpráv byl zastřelen samotnými SSmany, protože chtěl bojovat dále na západ. Zbytek vojska SS se pak seřadil na silnici směrem od hostince U Zlatého kříže a po složení zbraní se na pokyn sovětského velitele mohl rozejít do svých domovů.

Techniku nechali v lesích a utekli

V okolních lesích bylo všude zanecháno hodně německé výstroje a také pětašedesát motorových vozidel. Druhá cesta byla vedena přes obec Zbožnou a Kletečná také směrem na Ústí nad Labem. V Ústí nad Labem byly tyto síly zničeny. Litoměřické německé síly se daly směrem přes obce Pokratice, Sebuzín a Čeřeniště také směrem k Ústí nad Labem a také nedorazily.

U Čeřeniště bojovali ještě 24. května

U obce Čeřeniště bych rád poukázal na poslední výstřely 2. světové války na našem okrese. Zde proběhl poslední boj dne 24.5.1945. Kladlo tu odpor 8 SSmanů, kteří se odmítli vzdát bez boje, a tak byli potlačeni třiadvaceti policisty povolanými z Čelákovic a byli do jednoho postříleni. K dalšímu většímu úmrtí SSmanů došlo 9.5.1945 v Budyni, zde bylo u statku Karla Tachecího popraveno devět SSmanů za to, že předchozího dne ostřelovali z kulometu ruské tanky mezi obcemi Roudníček a Budyně. Asi k nejznámější popravě došlo na roudnickém náměstí. Dne 11.5.1945 zde bylo oběšeno na tenkém provaze šest mladých SSmanů, kteří odmítli složit zbraně.

Proč bombardovali právě náš region?

Bylo několik závažných vojenských důvodů, proč bombardovat náš region. Jak již bylo uvedeno, v našem regionu se vyskytovala početná německá armáda. Zřejmě strategičtějším důvodem bylo rozmístění průmyslových fabrik na výrobu syntetického benzínu, který byl potřebný k vedení války, např. v Záluží u Mostu a v našem regionu to byla továrna v Hněvicích v blízkosti Roudnice nad Labem. Dále to byly komunikační uzly v podobě hlavních cest a vlakových nádraží. V té době byla již Luftwafe na kolenou a pozemní obrana také v troskách. Jednou z největších leteckých operací spojenců nad severem Čech byl nálet ze dne 17.10.1944. Tato operace se nakonec zásahem Luftwafe roztáhla od Mostu až ke Strakonicím. Celkem bylo sestřeleno osm německých stíhačů a dalších osmnáct, z nichž šestnáct bylo nuceno z důvodu nedostatku paliva přistát na Litoměřicku.

Roudnice po bombardování

Přistání na silnici

Často bylo využíváno polní letiště u Terezína, které před válkou využívali četníci. Jedno z přistávajících německých letadel nezvládlo přistávací manévr a přistálo přímo na silnici v místech dnešního kruhového objezdu u Terezína. Letoun byl značně poškozen,pilot přistání přežil. Druhý pilot však už takové štěstí neměl a zahynul při přistání, kdy zavadil o telegrafní sloup u pošty v Litoměřicích a zřítil se na místní Mírové náměstí v místech, kde se napojuje na ulici Michalská. Jednalo se o mladého pilota Uffe Güntera Langa z letky II/JG300 na letadle typu Bf109. Další pád letadla v našem regionu byl zaznamenán v obci Hrobce, zde havaroval dne 26.4.1945 jeden ze sedmi amerických stíhacích letounů, který se zřítil z neznámých důvodů do chmelnice p. Klementa. Německými vojáky byl pochován na místním hřbitově a po válce exhumován a odvezen na hřbitov do Plzně. Další pád byl zaznamenán mezi obcemi Mlékojedy a Lukavcem. Jednalo se o letoun typu P-51 Mustang pilotovaný poruč. Holcumbem. Pochován byl na mlékojedském hřbitově.

Bombardování 9. 5.

K samotnému největšímu bombardování našeho regionu došlo mezi dny 8.a 9.5.1945. Toto bombardování provedla druhá letecká armáda Sovětů pod vedením pluk. Fjorda Dobyše. Jednalo se o letadla typu Petjakov P-2. Tato letadla byla přizpůsobena jak k lehkému bombardování, tak i k ostřelování cílů palubními zbraněmi. V těchto uvedených dvou dnech vzlétlo celkem 690 letadel, která měla 1320 vzletů, což znamená, že některá z nich vzlétla dvakrát i třikrát denně. Kvůli těmto vzletům přišlo o život 1300 osob, kdy drtivá většina byli čeští civilisté. Bombardována byla tato města a obce v našem regionu: Litoměřice, Roudnice, Úštěk, Libochovice a Vrbičany.

Tomáš Rotbauer

Další část miniseriálu zde najdete v zítřejším vydání Litoměřického deníku!