Pocházel ze sokolského prostředí. Otec Bohdan (1901 – 1943), vyškovský rodák, byl v letech 1939 – 1941 náčelníkem roudnického Sokola a zároveň člen branného odboru. Matka Jarmila (1901 – 1971) pocházela z Ivanovic na Hané a rovněž působila jako cvičitelka a funkcionářka v roudnické jednotě i Sokolské župě Podřipské.
Mladí manželé přišli do Roudnice nad Labem v roce 1933. Působili ve cvičitelském sboru, úspěšně závodili v gymnastice, hráli volejbal a v tomto prostředí vyrůstal i mladý Pavel. Během nacistické okupace byl roudnický Sokol krutě postižen, celkem přišlo o život 37 členů. Za činnost v odbojové organizaci „JINDRA" je Bohdan Mošťák umučen v Osvětimi.
Jeho manželka po válce vydala jedinečnou vzpomínkovou knihu „Srdce zmučená a statečná", která se doufejme již brzy dočká svého reprintu.
Pavel Mošťák začal po válce studovat ČVUT obor architektura a pozemní stavitelství. V roce 1957 byl jmenován krajským památkovým architektem a pověřen založením Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody. V té době se ve stísněných prostorách roudnické radnice nacházela unikátní sbírka obrazů, jež městu věnoval August Švagrovský.
O tuto sbírku měla zájem Národní galerie, a tak Pavel Mošťák společně s Milošem Saxlem vyvinul úsilí o zachování sbírky v Roudnici nad Labem. A tak se dne 13. června 1965 otevřela jím zrekonstruovaná zámecká jízdárna. Jeho velkým snem byla rekonstrukce lobkovického zámku.
Rád jsem si s ním povídal o starých časech, bude nám moc chybět. Poslední rozloučení se uskutečnilo v malé obřadní síni krematoria v Praze Strašnicích ve středu 15. července.
Filip J.K.V. Uzel