Pamětnice: V životě mám spoustu smůly, snad v tom dalším bude lépe

Soňa Písaříková se v roce 1962 narodila v Mostě a nakonec zde prožila i celý svůj nelehký život. Po základní škole se vyučila prodavačkou v drogerii, později dálkově vystudovala střední ekonomickou školu.

„To bylo v době, kdy jsem zastávala funkci mistrové v drogerii, která vyžadovala maturitu. Dodnes jsem takový mostecký patriot, mám tam kamarádky, které za mnou jezdí i sem do domova,“ vypráví seniorka, která nyní žije v litvínovském domově seniorů.

Kdyby si dnes měla znovu vybrat, neměnila by. Zase by zakotvila ve své původní funkci v mostecké drogerii jako účetní. Zabývala se tam pohledávkami, daněmi, a jak říká, moc jí to bavilo. „Naučila jsem se tu i s počítačem. Pod sebou jsem měla asi dvě desítky lidí, které jsem i zaučovala. Byla to zodpovědnost.“

Tvrdý osud ji pronásledoval odmala

Když byly Soně Písaříkové čtyři roky, rodiče zahynuli na motorce. „Prý byl tehdy prudký vítr, tátu oslepily nečistoty na silnici a srazil se s autobusem. Vzala si mě tedy k sobě babička, ale ta za dva roky zemřela, to mi bylo šest let. Nakonec jsem žila u tety a strejdy. Bratr, který je mladší o dva roky, bydlel na vesnici u příbuzných,“ říká vyrovnaným hlasem. V tomhle životě prý má smůlu, tak snad v tom dalším to bude lepší.

Pamětník Karel Hulan: Válka byla hrozná. Tátu jsem po koncentráku nepoznal

Ústecko

Na dětství v Mostě ale vzpomíná ráda, stejně tak třeba na základní školu a partu kolem. Ve škole tehdy hrála místní ligu ve volejbalu. Měla hodně kamarádů, prý hlavně kluky, s nimiž jezdila po sídlišti na pionýru a sportovala.

Dvě novorozené děti zemřely

Poté, co se Soňa Písaříková vdala, hned po porodu přišla o dvě děti, které měly vrozené vady. „Za další tři roky se mi narodil syn a ten je naštěstí v pořádku, dnes je mu 38 let. Z toho, že se narodil zdravý, jsem ve svém životě měla největší radost. Nějaké zdravotní problémy sice později měl a já o něj měla velký strach. Doktoři nejdříve říkali, že nevědí, zda po narození přežije, ale změnili jsme nemocnici a vše bylo v pořádku.“

S manželem jezdila na dovolené a kromě třeba Vysokých Tater se podívali i do tehdejšího západního Německa, Švýcarska, Rakouska či Chorvatska. Získat tehdy výjezdní doložku a devizy bylo velmi složité, prý si vystála pěkné fronty. Volný čas také trávili na pronajímané chalupě či se rekreovali na chatě u řeky Ohře na Roudnicku.

Z rybníka až na světový šampionát v hokeji. Senior zářil ve všech sportech

Ústecko

Syn vystudoval hotelovou školu a v Mostě si otevřel restauraci, kde kromě pizzy či drinků nabízí i vodní dýmky. S manželem se později rozvedli, protože vztah podle jejích slov výrazně narušilo úmrtí sotva narozených dětí.

V domově je velmi ráda

Do domova přišla Soňa Písaříková kvůli zdravotním komplikacím. „Po operaci srdce jsem dostala mrtvičku, chodila jsem i k psychiatrovi. Nakonec mi ještě zjistili Alzheimerovu nemoc v počátečním stádiu, kterou teď léčím. A plány do budoucna? Hlavně zdravíčko, rehabilituju kvůli té mrtvičce levou stranu těla a musím chodit o holi,“ říká.

V litvínovském domově je velmi spokojená, baví jí pestrý program a řada aktivit. Oceňuje také péči zdejšího personálu.