Jeden z jejích dosavadních vlastníků, Jakub Zavoral, nechal na pondělí svolat valnou hromadu. Chce na ní získat souhlas s odprodejem svého padesátiprocentního podílu. O vlastnický vstup do nemocnice usiluje více investorů, například finanční skupina Penta a zdravotní holding miliardáře Tomáše Chrenka Agel.
„Rozhodl jsem se, že nebudu zatěžovat chod nemocnice osobními spory mezi mnou a druhým společníkem, Josefem Krajníkem a jeho rodinnými příslušníky, a chci odejít z Podřipské nemocnice s poliklinikou," napsal Zavoral v dopisu zaměstnancům nemocnice a potvrdil i redakci.
Žaloba u soudu
Spor mezi společníky vznikl o naplnění opční smlouvy, tedy smlouvy o smlouvě budoucí, kterou spolu uzavřeli v září 2011 po vstupu Zavorala do nemocnice. Zavoral a druhý majitel, tehdejší primář chirurgického oddělení Josef Krajník, se v ní zavázali, že nejpozději do čtyř let, tedy do 2. září 2015, mezi sebou uzavřou smlouvu o úplatném převodu obchodního podílu druhého společníka.
Výzvu k uzavření smlouvy mohl učinit každý z nich, Zavoral to udělal loni v červnu. „Josef Krajník na výzvu opakovaně nereagoval," řekl Zavoral. Naopak údajně zpochybnil platnost samotné opční smlouvy. Spor mezi společníky se přenesl z korespondence mezi jejich právními zástupci na soud. Zavoral totiž před pár dny podal na Krajníka žalobu za neplnění opční smlouvy.
Zjevné nepřátelství
Josef Krajník nám nevzal telefon. Jeho syn Tomáš, ředitel nemocnice, situaci komentoval přes PR manažerku nemocnice Markétu Smutnou: „Ze strany Jakuba Zavorala se jedná o lživou a destabilizující informaci. Touto cestou se pouze snaží vytvořit tlak z důvodu jeho snahy odejít ze společnosti a prodat svůj podíl. Převod jeho obchodního podílu není možné provést bez souhlasu valné hromady. Výroky Zavorala poškozují Podřipskou nemocnici s poliklinikou ekonomicky i personálně a z jednání budou vyvozeny patřičné důsledky," napsala v prohlášení Smutná. Jaké důsledky, ve svém prohlášení nespecifikovala.
Proč spolu vlastně Zavoral s Krajníkem uzavírali smlouvu o budoucím prodeji svých podílů, když dnes je předmětem jejich vyhrocených sporů? Budoucnost nemocnice v té době byla nejistá. Měla se stát „obětí" optimalizace sítě poskytovatelů zdravotních služeb z dílny tehdejšího ministra Hegra. Hrozilo, že VZP neobnoví s nemocnicí smlouvu o úhradách, jejíž platnost končila v prosinci 2012.
Některé scénáře počítaly s tím, že v nemocnici zanikne gynekologicko-porodnické oddělení a pediatrie. Každopádně na schopnost nemocnice poskytovat lůžkovou péči by to mělo fatální dopad. Oba společníci si uvědomovali riziko, které hodnotu společného podniku může radikálně snížit. Byla to pro ně pojistka.
Petici na záchranu nemocnice v roce 2012 podepsalo v regionu 11 tisíc lidí. Proti plánovanému rušení smlouvy VZP s nemocnicí tehdy protestovali i občané Roudnice. Smlouva byla nakonec obnovena a akutní lůžková péče v Roudnici zůstala. Nemocnice dnes provozuje chirurgii, internu, gynekologii a porodnictví a dětské a novorozenecké a řadu ambulancí, a to přímo v Roudnici nebo na druhém pracovišti ve Štětí. Pod nemocnici spadá také oddělení rehabilitací, lékárna a sociální péče.
Za poslední čtyři roky nemocnice z vlastních zdrojů dost investovala, z někdejší ztráty se dostala do černých čísel. Za 11 měsíců loňského roku vykazovala zisk 11,5 milionu korun. Jejích 450 zaměstnanců by mohlo být spokojeno. Až na to, že je těžké si představit, že by Zavoral s Krajníkem dokázali ještě někdy společně nemocnici řídit a rozhodovat o jejím osudu.