Aktuálně tedy platí nejvyšší možné riziko napadení člověka nebo zvířete klíštětem, a je-li infikováno, i pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou. Při takto vysokém stupni aktivity je důrazně doporučeno použití repelentu, nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů a pohybovat raději pouze po zpevněných cestách. Důležitá je také prohlídka těla po návratu z přírody.

„V minulém roce jsme vykázali 37 případů lymské boreliózy a šest případů klíšťové encefalitidy. Od začátku roku máme potvrzeny zatím dva případy lymské boreliózy a dosud žádné onemocnění klíšťovou encefalitidou," uvedla Ladislava Matějíčková, vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice v Litoměřicích s upozorněním, že se nacházíme teprve na začátku sezóny, takže nárůst onemocněních můžeme čekat každým dnem.

„Můžeme očekávat zvyšující se počet zejména právě klíšťovou encefalitidou, protože s oteplujícím se počasím začíná aktivita klíšťat a pohyb lidí v přírodě vzrůstat. Klíšťová encefalitida nám prakticky nikdy neunikne, to je onemocnění, které nám hlásí zdravotnická zařízení spolehlivě vždy. Horší je to s hlášením boreliózy, u této choroby si troufám říci, že počty jsou ve skutečnosti vyšší, než říká naše statistika. Souvisí to i se složitější diagnostikou," doplnila Matějíčková.

Své zkušenosti s nemocí přenášenou klíštětem má i 63letá Zdena z malé obce u Úštěku, která se již potřetí za posledních pět let nakazila od klíštěte lymskou boreliózou.

„Naposledy se mi klíště přisálo na začátku května a i když jsem ho okamžitě odstranila a ránu si desinfikovala, po čtrnácti dnech se mi v místě přisátí vytvořila červená ohraničená skvrna. Začala mě bolet hlava a klouby a do toho jsem cítila velkou únavu," popisuje Zdena, která už po dvou předchozích zkušenostech s boreliózou tušila, že má nepříjemnou nemoc znova. Spěchala okamžitě k lékaři, který ji na tři týdny předepsal silná antibiotika.

„Bydlíme s manželem na venkově v domě se zahradou v blízkosti lesa a louky. Klíšťat tu je opravdu hodně, pohybují se i po posekaném trávníku a na zahradě. Používání repelentu je proto pro nás samozřejmostí, avšak jak je vidět, není jeho účinek vždycky stoprocentní," dodává Zdena.

Hygienici doporučují využít možnosti očkování proti klíšťové encefalitidě, které v naší republice využilo podle odborníků pouhých 20 až 25 procent obyvatel. Průzkum Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) ukázal, že bezmála každý třetí klient této pojišťovny měl loni klíště.

„Skoro všichni lidé v průzkumu odpověděli, že vědí o tom, že se mohou nakazit klíšťovou encefalitidou. Očkování proti této nemoci ale využila jen čtvrtina našich klientů. Jedním z důvodů může být i to, že 38 procent lidí nemá obecně důvěru v očkování a bojí se vedlejších účinků," uvedla VZP s tím, že podle odborníků jsou obavy z očkování zbytečné.

Další prevenci při návštěvě rizikového prostředí je kromě použití repelentu také vhodný oděv. Klíšťata se vyskytují v trávě a porostech do výšky do půl metru od země, typickým místem výskytu jsou pak listnaté a smíšené lesy a křoviny s bylinným patrem, zejména jejich okraje. Jejich útočištěm jsou dále porosty na okrajích vodních toků, parky, zahrady nebo neudržované pastviny. Výrazně méně jich je v kamenitém prostředí a jehličnatých lesích.