V Martiněvsi na Podřipsku se funkce obecního kronikáře ujal v roce 2005 Jaroslav Panenka. Po deseti letech byla jeho práce oceněna, obec získala v soutěži Vesnice roku 2014 v Ústeckém kraji diplom za vzorné vedení obecní kroniky.

Těžké začátky

Přesto to Jaroslav Panenka neměl na začátku jednoduché, musel dohnat v kronice chybějící několikaleté zpravodajství. Nejednalo se jen o samotnou Martiněves, ale i o další její části Charvatce, Radešín a Pohořice.

Jak jste se k této činnosti dostal?

Vědělo se o mně, že se už od dětství zajímám o historii, hodně fotografuji a mám už pěknou sbírku artefaktů. Když za mnou přišla Olga Majerková, která kroniku vedla od nového století, zda bych se po ní neujal funkce, neodmítl jsem.

Před námi kroniky obcí dlouho nikdo nedělal, v archivech jsem našel pouze kroniku Radešína, proto jsem si k současnosti přidal práci se sháněním dokladů z minulého století. Je to velice zajímavá práce a lidé si ji cení, jsou vstřícní, a když něco doma objeví, sami se ozvou. Hledám kontakty na rody, jejichž potomci zde už nežijí. Jednu fotografii jsem tak získal až z Londýna.

Je to piplačka

Na čem právě pracujete?

Již nějaký čas shromažďuji materiály o školách v Charvatcích a Radešíně. V nich a kolem nich se odehrály nejdůležitější události, k nim se vážou dokumenty a skupinové fotografie. Když nějakou dostanu, hned zkoumám, kdo na ní je. Pokud bych je vůbec nezdokumentoval, za čas by informace zmizely v prachu.

Je to piplačka, fotografie se najdou, ale dnes už nikdo neví, kdo na nich je. Začal jsem s přehledem řídících učitelů, s jejich medailonky, mám výkazy, vysvědčení z 20. a 30. let, pozdější dokumenty se už těžko dají identifikovat.

Učitelé? Osobnosti

Zjišťuji, že učitelé byli skutečně nejvýznamnějšími osobnostmi v obci a jejich vliv, kontakty a působení často překročily hranice regionu. Přes ně se dostávám k dalším zajímavým osobnostem.

Potkávám se se stejně nadšenými lidmi, jako je Anna Stará z Lovosic, dcera řídícího školy v Radešíně, která mě přivedla k informacím o jediném českém maršálovi letectva Karlu Janouškovi. Sbírám i knihy, které se v minulém století vztahovaly k regionu.

Máte nějaký sběratelský příběh?

Jednou jsem navštívil hostinského v Radešíně a ten mně nabídl, abych si probral věci v jedné bedně na starém sále, než je spálí. Když jsem bednu otevřel, zůstal jsem v úžasu. Našel jsem veškerou pozůstalost po kulturním spolku Čtenářská beseda Radešín, který zde působil za první republiky a za války. Podobně jsem zachránil dokumenty několika místních živnostníků z minulého a předminulého století.

Kronika bývá většinou uložena na obecním úřadu. Má možnost se běžný občan do ní podívat?

Určitě to není problém. Materiály, které jsem nashromáždil, prezentuji na výstavách v kulturním domě v Charvatcích u příležitosti dětského dne na konci prázdnin. Příští bude za rok.

Jaké je vůbec vaše povolání?

Bohužel nedělám, co bych si přál. Abych měl víc času na rodinu, odložil jsem kariérní zájmy a začal pracovat na směny na údržbě dálnice D8.