Celý její život byl úzce spjat s Podřipskem. Narodila se ve Vesci pod Řípem. Po vystudování pracovala jako praktikanta u firmy JOB, kde byla zatčena ve svých 19 letech kladenským gestapem a vězněna v nacistických věznicích. Po návratu domů se provdala za Čestmíra Jančíka a vychovala s ním dvě dcery a syna. Více než čtvrt století pracovala v roudnické Mevě jako nákupčí. Dodnes na ni s láskou vzpomínají její spolupracovníci.

Svůj patriotismus dávala nadšeně najevo, a to i v dobách komunistické totality, která regionálnímu patriotismu příliš nepřála. Ihned po sametové revoluci se logicky stala zakládající členkou Společnosti pro obnovení Podřipského muzea, pro které nadšeně sbírala materiál. Lásku k rodnému městu zdědila po svém otci, známém roudnickém kostelníkovi Bohumíru Trumpichovi, jenž si s neuvěřitelnou pilností přepisoval půjčené knihy o dějinách Podřipska. Byla aktivní členkou roudnického klubu filatelistů, Společnosti Boženy Němcové a Genealogické společnosti… Nezahálela ani po sedmdesátce, kdy úspěšně vystudovala univerzitu třetího věku obor historie umění na pražské univerzitě. Byla doslova živou kronikou Podřipska. Obdivoval jsem její elán a životní optimismus.

S paní Annou se rozloučíme v pondělí 8. prosince od 10:00 v kapli Všech svatých na hřbitově. Bude nám všem moc chybět !

Filip J.K.V. Uzel s použitím materiálů doc. PhDr. Josefa Peřiny, CSc.